Nejlepsi Stavba Vily Praha Ve Vašem Okolí

4worldlovers:
Vila prvního československého předsedy vlády Karla Kramáře (1860–1937) tvoří bezesporu nepřehlédnutelnou dominantu letenského panoramatu. Pro její stavbu si Kramář, tehdy ještě mladočeský poslanec, vybral pozemek na baště sv. Máří Magdalény. Za slib, že budova bude jednopatrová a bude tvořit esteticky vhodný doplněk k Pražskému hradu, zde získal od pražské obce parcelu o rozloze více než 12 000 m2. Oplátkou za předkupní právo mu město navíc zajistilo výstavbu přístupové cesty a inženýrských sítí do tehdy ještě zřídka obydlených končin.

Vypracováním návrhu pověřil Kramář prestižního vídeňského architekta Friedricha Ohmanna. Stavební práce byly na parcele zahájeny v roce 1911 a pod vedením stavitele Josefa Čámského trvaly téměř pět let. Budova o rozloze 700 m2 měla celkem 56 místností. Vedle soukromých ložnic a pracoven zde bylo několik jídelen, salonů, hal, hostinských pokojů a kulečníkový sál.

Hospodářské zázemí domu tvořilo osm sklepů, vlastní sklad benzínu, žehlírna a odsávač prachu. Vila měla centrální teplovzdušné vytápění, domácí výtah a další vymoženosti zpříjemňující život náročných majitelů. Velkorysé byly i stavební úpravy okolí, kde se budovaly skleníky, domek pro zahradníka, tenisový kurt a park. Přestože z architektonického hlediska je vila obtížně zařaditelná, neboť novobarokní sloh doplňují typické secesní prvky, je považována za jednu z výrazných staveb pražské vilové architektury.

Zvláštní pozornost věnovali majitelé vnitřní výzdobě. Za pečlivého dohledu Kramářovy manželky Naděždy Nikolajevny zde vznikaly ojedinělé interiéry, jejichž autory jsou například profesor Uměleckoprůmyslové školy Jan Beneš nebo sochař Celda Klouček. Její ruský původ a estetické cítění, které často prosazovala na úkor doporučení renomovaných umělců, vtiskly vile neopakovatelný ráz. Dekorace ruskými, či spíše byzantskými motivy zároveň vypovídaly o Kramářově politickém cítění, ve kterém důležitou roli hrála všeslovanská idea a s ní spojená orientace na carské Rusko.

Na jaře roku 1915 se manželé konečně nastěhovali, ale potěšení z nového domu si dopřáli pouze několik dní. Karel Kramář byl 21.května zatčen a o rok později odsouzen ve Vídni k trestu smrti za velezradu. Až do roku 1917, kdy se díky císařské amnestii vrátil do Prahy, zůstala vila osiřelá. Přibližně v téže době přišli Kramářovi o své sídlo na Krymu, a tak se jim pražská vila stala skutečným domovem.

Je zajímavé že přes své významné postavení v politickém životě první republiky musel Kramář uhájit své soukromí před bytovou komisí, která navrhla do vily ubytovat potřebné spoluobčany. Druhý boj o svůj domov svedl Kramář ve třicátých letech, když se v souvislosti s hospodářskou krizí dostal do finančních obtíží. Tehdy požádal pražskou obec o zbavení závazků ohledně předkupního práva, které mu bránily disponovat s mnohamilionovým majetkem. Po ostré kritice za strany levicového tisku mu nakonec obec vyhověla, a tak skončily i spekulace o tom, že by vila mohla být sídlem pražského primátora.

4worldlovers:
Rodinný dům nechal postavit v letech 1929–1930 pro svou rodinu architekt Otto Rothmayer. Vila dnes patří k důležitým památkám české meziválečné architektury a díky zachovalosti domu, interiérů i zahrady je současně unikátním svědectvím o pracovním prostředí, intelektuálním zázemí a životním stylu rodiny Rothmayerových.