Nejlepsi Přírodní Vodopády Praha Ve Vašem Okolí

4worldlovers: Český kras – pozoruhodná krajina, kde se střídají vápencové skály, rozvolněné světlé listnaté lesy a lesostepi spolu s rozkvetlými skalami a kaňonovitým údolím řeky Berounky. Největší krasové území v Čechách, které má počátky v prvohorním moři před 400 miliony lety. Bohatství Českého krasu můžete objevovat jak na povrchu, tak pod zemí, v jeho unikátních jeskyních.

Celý článek O násFestival ptactva v Tachlovicích a v Alkazaru


Poníci, ovce a kozy pomájí ohroženým druhům v Českém krasu


Celý článek O násPoníci, ovce a kozy pomájí ohroženým druhům v Českém krasu


Celý článek O násMoták pochop v Českém krasu


AOPK ČR, Správa CHKO Český kras zve na odborný seminář a setkání krasových badatelů a ochranářů Český kras včera, dnes a zítra konané 3. a 4. listopadu 2022 ve Svatojánské koleji, klášteře ve Svatém Janu pod Skalou. Konference je pořádána ve spolupráci s obcí Svatý Jan pod Skalou a Svatojánskou kolejí tamtéž.

Celý článek O násKonference k 50. výročí CHKO Český kras

Jestli plánujete přijet do Českého krasu, máme pro vás několik zajímavých tipů na výlet.

4worldlovers: Z obce Třebsín vede žlutá turistická cesta na vyhlídku Máj. Tato cesta překračuje po prvním kilometru Krňanský potok, vydáte-li se po pěšině podél potoka, dorazíte až k vodopádu, který je těsně před ústím potoka do Štěchovické přehrady.

4worldlovers:
Vaňovský vodopád se díky své výšce, úžasné přírodní scenérii a výhodné poloze v blízkosti města a dalších, turisticky velmi atraktivních cílů, řadí k nejznámějším a nejvíce navštěvovaným vodopádům Českého středohoří. Jeho návštěva je vždy mimořádně působivým zážitkem.

Vodopád se sestává ze dvou čedičových stupňů, oddělených od sebe hlubokou skalní soutěskou. Protože vzdálenost mezi těmito stupni nepřesahuje jejich výšku (i když je to tomto případě na hranici), bývá Vaňovský vodopád považován za jeden dvoustupňový vodopád. Celkový výškový rozdíl mezi vrchního hranou horního a spodní hranou dolního stupně činí 26 m. Díky tomu pak Vaňovský vodopád náleží i k nejvyšším vodopádům České republiky. Ve statistických tabulkách mu bývá přiřazováno 11. místo.

Vaňovský vodopád leží na Podlešínském potoce, který je pojmenován po obci, nacházející se vysoko na levém okraji Labského kaňonu. Aby tento potok směřující dolů k Labi vyrovnal svou spádovou křivku, vyhloubil v průběhu věků ve svahu labského kaňonu hlubokou rokli. V místech, kde se mu do cesty postavila pevná překážka, vznikl vodopád. Touto překážkou je mohutný čedičový masiv se sloupcovou odlučností, který zde vznikl před třiceti miliony lety jako lávový příkrov při sopečné činnosti. Dobře viditelným pozůstatkem, přesněji řečeno přítokovým kanálem tohoto vulkanického procesu, je pak přilehlý, geologicky velmi dobře známý skalní útvar Vrkoč.

Turisticky přístupný je pouze dolní stupeň Vaňovského vodopádu. Ten je 12 m vysoký a u jeho paty se nachází rozlehlé suťové pole, do něhož se padající proud rozlévá. Pohled na tento vodopád je velmi působivý, skalní masiv vytváří po obou stranách vodopádu mohutný skalní kotel sestávající se z masivních čedičových sloupů. V roce 1884 byla tato čistě přírodní scenérie narušena stavbou výletní restaurace, tu však 22. srpna 1925 zničil příval velké vody. Dnes z ní zůstaly jen nevýrazné základy zdí.

Horní stupeň je vysoký 8 m a na rozdíl od dolního nemá kolmý spád. Přístup k němu je však značně obtížný. Pokud se vydáte od dolního stupně vlevo, čeká vás velmi příkrý, suťovitý a místy i značně zarostlý sráz s pozůstatky dávno zaniklé turistické cesty. Ta Vás po namáhavém výstupu dovede až nad skalní stěnu rokle, která spojuje oba stupně vodopádu. Odsud se nabízí zajímavý výhled na horní stupeň, dbejte zde však maximální opatrnosti, terén je zde nezpevněný a dosti nebezpečný. Vydáte-li se od dolního stupně vpravo po turistické značce směrem k Větruši a dále od rozcestí na Podlešín, musíte nejprve překonat horský hřeben vlevo od cesty. Pak Vás očekává ještě namáhavější sestup na dno rokle mezi oběma vodopády. Třetí, nejméně náročnou alternativu představuje pozůstatek cesty vedoucí k rozvalinám bývalého Čertova mlýna. Ta odbočuje ze zmíněné žlutě značené trasy v místě, kde cesta směřující k Podlešínu vychází z lesa na louku. Ani tato cesta, která pozvolna klesá zpět po proudu potoka asi 250 m, není bez rizika. V létě bývá dosti zarostlá a za mokra těžko schůdná. U Čertova mlýna, kde se mimochodem nachází další krásný vodopád, pak musíte překročit potok. Odsud je to pak k výše popsané vyhlídce na okraji skalní rokle pouhých pár desítek metrů.

Vzhledem k nepříliš velkému průtoku (20 litrů/sekundu) doporučujeme naplánovat výlet k vodopádu na brzké jaro. Úchvatným zážitkem je návštěva v době tání, kdy se dolů řítí v ohromné rychlosti mohutné masy vody, nebo za mrazu v zimě, kdy je vodopád zamrzlý. Naopak ve vrcholném létě je okolní terén dosti zarostlý a průtok zcela minimální.

Výchozím orientačním bodem pro návštěvu vodopádu je nepřehlédnutelný skalní masiv Vrkoč na levém břehu Labského údolí ve Vaňově. Odsud stoupá stará, zeleně značená turistická cesta roklí Podlešínského potoka vzhůru k vodopádu (cca. 0,6 km). K vodopádu však vede i velmi krásná turistická cesta od výletní restaurace Větruše nad centrem města Ústí nad Labem. K ní se připojuje nedaleko vodopádu i žlutě značená cesta směřující od Podlešína přes Masarykova střekovská zdymadla k hradu Střekovu na protilehlém břehu břehu Labe.

Ústí n.L. Střekov (3 km), Ústí n.L. hl. nádraží (4 km)

MHD Ústí n.L.: zastávka U vodopádu - linka č. 15 (0,7 km)

Ve Vaňově při úpatí skalního masivu Vrkoč v ulici Čajkovského (vede za železniční tratí souběžně s hlavní silnicí I/30 Ústí n.L. - Lovosice, u skalního masivu Vrkoč jsou obě tyto silnice propojeny viaduktem).

Pokud máte zájem přispět odborným či zajímavým článkem k tomuto místu, napište nám e-mail či zprávu přes formulář. V případě věcného komentáře či názoru k tomuto místu použijte prosím diskuzního fóra (viz níže).

4worldlovers: Mumlavské vodopády se nachází poblíž rekreačního střediska Harrachov, na řece Mumlava na okraji Mumlavského dolu pod Ptačincem.

4worldlovers: Název Pančavský vodopád či potok Pančava, vznikl z německého pantschen, což je česky cákat nebo šplíchat. Nad vodopádem je umístěna u cesty pamětní deska náčelníka Horské služby Krkonoše (1916–1975) Otokara Štětky.

Velký zájem o návštěvu vodopádu byl již od počátku turismu v Krkonoších, proto také roku 1859 nechal majitel nedaleké Labské boudy Josef Schier postavit nad horní hranou malou nádrž se stavidlem. Po zvednutí stavidla vodopád nárazově zvýšil svůj průtok. Tuto atrakci pro návštěvníky ještě zdokonalil vyhlídkovou terasou a budkami s občerstvením. V 30. letech minulého století bylo vše zrušeno. Možnost nádherných výhledů nejen na masu vody, ale i do Labského dolu, na Kozí hřbety, Kotel a Lysou horu, vám dnes poskytne nedaleká Ambrožova vyhlídka. Kaskádový Pančavský vodopád je v I. zóně Krkonošského národního parku, proto je přístup k němu omezený.

Mezi Kotlem a Labskou loukou se nachází Pančavská louka s nejrozsáhlejším rašeliništěm v západních Krkonoších. Na této části přírodní rezervace Prameny Labe se dosud vyskytují vzácné původní ledovcové květeny. V zimě je tato lokalita vyhledávaná běžkaři. Je zde také nepřehlédnutelná krkonošská „křižovatka“ U čtyř pánů. Na louce pramení Pančava, pravý přítok Labe, z něhož se rodí Pančavský vodopád.

Kousek od vodopádu je velmi hezká Ambrožova vyhlídka

K Pančavskému vodopádu vede řada kratších i delších turistických cest, vhodná je trasa ze Špindlerova Mlýna.

Hezká a pohodlná cesta je ze Špindlerova mlýna: vyjedete lanovkou na Medvědín a odtud pěšky po červené trase přes Zlaté Návrší a Vrbatovou boudu až k Pančavskému vodopádu (4,5 km). Z Pančavského vodopádu se vydejte směr Labská Bouda (1 km) a zpět do Špindlu po modré trase po staré Harrachově cestě Labským dolem (8 km). Celkem: 13,5 km. Trasa na mapě

Další možností je autobusem k Vrbatově boudě a odtud k vodopádu je to něco málo přes kilometr.

Nejbližší možnosti občerstvení jsou buď na Vrbatově boudě (1,2 km) nebo na Labské boudě (1 km), kde dokonce vaří vlastní pivo.

Veřejná placená parkoviště můžete využít v Horních Mísečkách nebo ve Špindlerově mlýně.