Nejlepsi Bezplatné Parky Praha Ve Vašem Okolí

4worldlovers:
V nedávné době bylo o vyhlášeném parku slyšet zejména v souvislosti s dvěma nehodami: při požáru levé části Průmyslového paláce a při sesuvu půdy v důsledku hloubení části tunelu městského okruhu. Mezi Pražany, ale i návštěvníky hlavního města je park velmi oblíbený, a proto tyto události vzbudily velkou pozornost.

Jde o to, že Stromovka, nazývaná též Královská obora, by se dala považovat za jakýsi Central park Prahy. Velká zelená oáza s vodními plochami, vzrostlými stromy, pod nimiž je příjemný stín, možností pořádání pikniků nebo třeba rodinných sportovních klání, místo vycházek pro maminky s kočárky stejně jako pro seniory. Z jedné strany přístupná přímo ze stanic tramvají, z druhé strany dokonce z parníku. Ten brázdí severní okraj parku, a buď z něj lze zamířit přímo do Stromovky, nebo na opačnou stranu přes lávku směrem do Troje a ZOO.

Zajímavosti: Pro rodiny s dětmi i turisty, možno pěšky do ZOO a Botanické zahrady, psi ano, přírodní zajímavosti, Planetárium, Výstaviště

Sportovní hřiště: V sousedství areál TK Sparta Praha – tenisové dvorce

MHD: Výstaviště, tram. č. 5, 12, 14, 15, 17, 53, 54, Sibiřské nám., bus č. 131, parníkem z Rašínova nábř.

Parkování: Vedle areálu Výstaviště nebo v Bubenči

4worldlovers:
Přírodní park navazuje na chráněnou krajinnou oblast Český kras a pokrývá z přírodovědeckého hlediska jedno z nejcennějších území hl. m. Prahy. Rozsáhlé území zahrnuje svahy údolí Vltavy a Berounky od Barrandovských skal na severu po Radotínské údolí, které tvoří jeho jihozápadní hranici, a plynule navazuje na chráněnou krajinnou oblast Český kras. Zasahuje k okraji Radotína a pokrývá údolí levostranných přítoků Radotínského potoka od Zadní Kopaniny, Lochkova a Slavičího údolí.

Použité texty byly pževzaty z brožury Přírodní park Radotínsko-Chuchelský háj vydané původně v roce 2010 Odborem ochrany prostředí MHMP a aktualizované v roce 2015 s doplněním dílčích informací o pražských lesích a lesoparcích, studánkách, trasách podél potoků a dalších turisticky i přírodovědecky zajímavých místech v dané lokalitě.

Brožura ve formátu PDF ke stažení (aktualizovaná verze z 2/2015, vel. souboru 745 kbyte)

Další informace na webových stránkách Pražská příroda (v přípravě)

4worldlovers: Zahrada Gröbovka se nachází v prostoru vymezeném ulicemi U Havlíčkových sadů, Rybalkova a potokem Botičem. Byla založena jako originální součást budovaného sídla továrníka Moritze Gröbeho.

Ve svahu mezi Botičem a Vinohrady ležely dvě usedlosti s vinicemi Dolní a Horní Landhauska. V roce 1870 koupil obě včetně všech pozemků podnikatel Moritz Gröbe, Horní Landhausku nechal zbourat, na jejím místě vystavět své letní sídlo a v jeho okolí vybudovat překrásný anglický park. Dvoupatrovou vilu ve stylu honosného sídla italské renesance projektoval Antonín Barvitius, vlastní stavbu prováděl stavitel František Havel v letech 1871 - 88. Interiéry navrhoval Josef Schulz. Na fasádě pod střechou budovu zdobí pás fresek s motivy dětí od malíře Kuglera. Plastická výzdoba interiérů je od sochaře Detema. Vila má v přízemí obrovskou terasu spojenou dvouramenným schodištěm s vinicí sv. Kláry, která byla nedávno obnovena ve svahu pod budovou. Z přízemní terasy je nádherný rozhled na jižní část města. Po smrti Gröbeho jeho dědicové vilu pronajali. Ubytovala se zde vnučka císaře Františka Josefa I. se svým manželem knížetem Windischgrätzem. Když byl kníže převelen do Vídně, vilu opustili. V roce 1905 vše odkoupila vinohradská obec. Budova nějaký čas sloužila Vysoké škole lesnické a v roce 1937 zde byla na náklady města Prahy zřízena Baxova domovina dětských zájezdů pro přechodné ubytování mimopražské mládeže při návštěvě hlavního města Prahy. Byla pojmenována po primátoru Baxovi. Za okupace obsadila vilu německá nacistická organizace mládeže Hitlerjugend a 14. února 1945 byla i s částí zahrady při bombardování a následném požáru značně poničena. Po válce byla roku 1953 opravena a sloužila jako Dům pionýrů a mládeže. V té době došlo k různým necitlivým zásahům stavebním i ve výzdobě. V současnosti jsou objekty ve správě městské části Prahy 2. Rekonstrukce, kterou provedla firma Skanska, byla dokončena r. 2007.

Obytné stavení Dolní Landhauska bylo zachováno, ale novorenesančně upraveno.

Budování okolního prostoru bylo taktéž inspirováno italskou renesancí - terasa a schodiště do vinice, grotta, teatron s fontánou a vodní kaskádou, jezírko a vodotrysky, pavilony a sochy Bohuslava Schnircha. Grottu se skalkami na navrhl Josef Vorlíček.

Moritz Gröbe v roce 1891 zemřel a pro dědice bylo obtížné a nákladné sídlo nadále udržovat. Po smrti Gröbeho manželky areál pronajímali a v roce 1905 ho prodali tehdejšímu městu Královské Vinohrady, které ho po nezbytných úpravách 16. května 1906 otevřelo pro veřejnost jako Havlíčkovy sady.

Již při zakládání zahrady bylo využito přirozené různorodosti místa. Parkové úpravy byly od počátku realizovány v duchu celoročně přitažlivého místa s malebnými zákoutími a zdařile dotvářeným terénem.

Do druhé světové války byla zahrada udržována a ve večerních hodinách zamykána. Při bombardování Prahy 14. února 1945 byla poškozena vila, vstupní brána, vivárium (malé zoo) a zahrada se stala volně přístupnou bez omezení. Po zahlazení válečných stop byla postupně ničena historická hodnota sadů a to nejen z nedostatku prostředků na údržbu, ale zejména kvůli vandalskému ničení.

V roce 1964 byl areál vyhlášen nemovitou kulturní památkou.

V zahradě je zastoupen bohatý sortiment dřevin - až 120 druhů (jinan dvoulaločný, jasan ztepilý, břestovec západní, buk lesní, topol balsámový, svitel latnatý a další).